Nemám ambice být blogerem. To vůbec. Přesto se mi v životě stávají věci, které bych si občas rád uchoval v hlavě. Jenže paměť je prevít a asi nejsem jediný, komu občas nějaký ten intenzivně prožitý zážitek postupně vybledne, až propadne v zapomnění.
V posledních letech se mi stalo několikrát, že jsem prožil něco, o čemž jsem si říkal, že na to do konce života nezapomenu. Problém je, že kolikrát si už ani nepamatuji, co to vlastně bylo za zážitek. Tento "blog" bude tedy takový můj zapomínáček, který mi vždy připomene to, co jsem prožil.
Můj první příběh je skoro až neuvěřitelný, ale věřte, že se opravdu stal. Možná po přečtení tohoto prvního blogu pochopíte, proč jsem se do psaní pustil a proč chci, abych na to nikdy nezapomněl.
V posledních letech se mi stalo několikrát, že jsem prožil něco, o čemž jsem si říkal, že na to do konce života nezapomenu. Problém je, že kolikrát si už ani nepamatuji, co to vlastně bylo za zážitek. Tento "blog" bude tedy takový můj zapomínáček, který mi vždy připomene to, co jsem prožil.
Můj první příběh je skoro až neuvěřitelný, ale věřte, že se opravdu stal. Možná po přečtení tohoto prvního blogu pochopíte, proč jsem se do psaní pustil a proč chci, abych na to nikdy nezapomněl.
Komentáře
Okomentovat